U Filípků

pondělí 25. ledna 2021

Dovolená ve zkratce...

Kateřina Filípková ledna 25, 2021 0 Comments

Poslední týden prázdnin jsme vyrazili na rodinnou dovolenou. Na chatu s opravenou střechou, samozřejmě.

Plánů jsme měli dost, některé vyšly, jiné nikoliv, ale každopádně jsme si to užili.

Neděle - oběd na ohni ze série "ochutnáváme lunchmeaty a vzpomínáme na dětství", odpolední procházka Šternberkem se Skrytými příběhy.

Pondělí - příjezd na vlak za minutu dvanáct, úzkokolejka, Osoblaha, Rejvíz.

Úterý - Slunečná a maliny.

Středa - skrytý příběh o jesenických skřítcích.

Čtvrtek - po stopách zaniklé lesní železnice.

Pátek - s Millou Jovovich kolem Slezské Harty při natáčení Johanky z Arku.

čtvrtek 1. října 2020

Děti doma...

Kateřina Filípková října 01, 2020 0 Comments

Děti se o prázdninách letos doma moc neohřály. Furt někde trajdaly. Ale předposlední srpnový týden jsme je měli doma, a všechny. Stihli jsme oslavit Vojtovy deváté narozeniny, postavit týpí, výlet na motorovém člunu po Moravě, přespat v týpí, zavařit nějakou tu úrodu, navštívit Květnou zahradu, opéct špekáčky...

Vojtova narozeninová párty v Medovém ráji...

Týpí u nás na zahradě ještě nikdy nestálo, ale už víme, že se vleze, takže příští rok bude stát zase...

Motoráčkem po Moravě. Tentokrát na druhou stranu, k jezu u Bělova. A zase jsme viděli, co jsme ještě neviděli... Tentokrát ledňáčka...

A zahradní radosti - fuchsie od Magdy.

Na poslední chvíli koupené jiřiny. Zase. Sice se mi ještě nikdy nepodařilo hlízy jiřin uchovat přes zimu, ale zase to zkusím. Třeba to tentokrát vyjde...

A fuchsie zakoupená letos v Buchlovicích vykvetla.

středa 23. září 2020

Dámská jízda...

Kateřina Filípková září 23, 2020 0 Comments

Na začátku srpna jsme si vyrazily s holkama z dědiny do Mikulova. Dámská jízda nebo matky na tahu by se to dalo nazvat...

Byla to taková haló akce. Vymyšleno těsně před prázdninami, jediný volný víkend, na kterém jsme se (téměř) všechny shodly. Řekla bych, že nejteplejší víkend prázdnin. Ale moc jsme si to užily. Cesta vlakem, ubytování v bytě s výhledem na ty nejmalebnější dominanty Mikulova, ochutnávání vína, cesta do Klentnice i na Svatý kopeček, večerní toulání Mikulovem. No, myslím, že bychom zvládly si to užívat i déle...

Pohled z okna...

Ditrichsteinská hrobka... náš orientační bod... všechny cesty vedly k hrobce...

Ranní káva i bohatá snídaně...

Sobotní cesta do Klentnice vedla přes Kozí hrádek...

... a přes vinice...

... mezi cestou a vinicemi...

... až do Café Fara...

Původní plán byl svézt se autobusem, protože vedro bylo už od božího rána. Ale hecly jsme se s holkama a řekly si, že jednu cestu (převážně se sluncem nad hlavou) dáme a raději tedy tu ranní (dopolední).

Cestu jsme zvládly, dorazily do poloprázdné kavárny, kde nás usadili na toto místo s krásným výhledem...

... původní záměr byl oběd, ale vzhledem k vydatné snídani, nebyl kam uložit, takže jsme se jen osvěžily meruňkovým sorbetem a domácí limonádou...

... a přesunuly se do relaxační zóny...

... a relaxovaly jsme...

... a relaxovaly...

... a nakonec jsme zrušily i ten zpáteční autobus a daly si cestu kolem rozpálených vinic ještě jednou.

Druhý pokus navštívit mikve se opět nezdařil... později jsem se dozvěděla od kamarádky, že židovské památky se v pátek večer zavírají a znovu se otevírají až v neděli... no, příště budu vědět...