U Filípků

Po nedělní túře jsme trochu odpočívali a zamířili na Soumarská rašeliniště. Dětem sice vstávaly vlasy na hlavě po vyslovení slov "naučná stezka" a vzápětí se ptaly, kolik je to kilometrů, ale tentokrát to bylo opravdu kousek a navíc po rovince.

Výchozí stanoviště naučné stezky Soumarská rašeliniště je u vodáckého kempu Soumarský most u Teplé Vltavy a kromě rašeliniště je tady i muzeum lehkého opevnění, což zahrnuje hlavně bunkry, které jsme také prozkoumali.

Přesně před měsícem jsme se vraceli z naší šumavské dovolené, takže je čas to konečně všechno sepsat.

Šumava je jedno z mnoha míst naší krásné vlasti, které jsme ještě nenavštívili, a to ani okrajově. Mezi námi - nedělám si iluze, že bych do konce života stihla navštívit všechna místa naší země, ale některá jsou v tom pomyslném seznamu výše a na některá dojde třeba i jen náhodou... Třeba Šumava. Už jsme nad ní nějakou dobu přemýšleli, ale ještě se na ni nedostalo.

Muž dostal letos k narozeninám týdenní pobyt na chalupě kousek od Prachatic, a tak se letos na podzim konala Šumava.

V sobotu ráno jsme se vydali po dálnici směr Brno, abychom po snídani v nové letní kuchyni mohli v plné sestavě vyrazit na Šumavu. A protože jízda po dálnici není zrovna naše hobby, rozhodli jsme se hned za Brnem dálnici opustit a navštívit všechna významná města na trase. První zastávka byla v Třebíči, kde jsme si udělali foto na parkovišti. Následovala Telč, kde jsme se i trochu procházeli a kochali déle, takže všechny ostatní zastávky jsme museli zrušit, abychom stihli dojet včas na chalupu.

... detaily...

Polsko mě nadchlo, o tom žádná. Ale bylo pár věcí, které mě nadchly ještě trochu víc než ty ostatní.

Malebná průčelí domů...

Květinová výzdoba...

Městská tržnice...

... a neskutečné množství druhů ovoce, zeleniny, květin.