Výpravu na Králický Sněžník jsme zařadili hned na první den naší jarní dovolené. Trasu jsme zvolili nejkratší - celkem asi 12 km. Vyrazili jsme ze Stříbrnic po žluté.
První zastávka - chata Zátiší - první výhledy do širého okolí a ochutnávání vody ze studánky.
Pokračovali jsme po žluté až k sedlu nad Adeliným pramenem, odtud kousek po modré a poté jsme se napojili na zelenou, která se klikatí po česko-polské hranici - k velké radosti dětí, které se cestou nahoru bavily přeskakováním z České republiky do Polska a zpět.
Na vrcholu Králického Sněžníku jsme vylezli na ruiny bývalé rozhledny a užili si pořádný vítr, který nám načechral nejen vlasy.
Cesta zpět vedla po žluté a červené, abychom viděli, kde že to pramení ta naše řeka Morava. Načepovali jsme Moravu do prázdných lahví a posilněni Moravou se vydali z kopce dolů.
Následovala zastávka u sochy slůněte - jak píšou v průvodci - nejbizardnější symbol, jaký můžeme na českých horách najít. A hned vedle slůněte jsme prozkoumali zbytky Lichtenštejnovy chaty, která tam kdysi stávala.
A pak už prakticky stejnou trasou za vydatného hekání a povídání o bolavých nohách zase dolů k autu.
Žádné komentáře:
Okomentovat