pátek 15. listopadu 2019

Po letech...

... na Pálavu.

To takhle sedíme u ohně po drakiádě (rozuměj pouštění draků s dětmi - což vypadá zhruba tak, že děti nadšeně naběhnout na hřiště, třesou se, kdy už dostanou do ruky letícího draka a když ho dostanou do ruky, tak do pěti minut volají: "Mami, popř. tati, pojď si vzít toho draka, mě už to nebaví." A tak rodiče pouští draky a  děti lítají kolem a blbnou a rodiče stále pouští draky.), opékáme špekáčky (poté, co jsme zhodnotili, že už jsme pouštěli draky dost dlouho) a Blanka nadhodí, kdy si uděláme nějakou akci pro dospěláky? No, jako nebylo by to špatné, že. Hned večer mě napadá Pálava, tak zjišťuju, který víkend máme, volno. Naštěstí má volno i velká většina ostatních zájemců o akci a tak během půl hodiny je naplánováno.

Přechod Pálavy jsme realizovali každoročně takto na podzim s oddílem, ale už je to nějakou dobu, co jsme Pálavu přešli naposled. Počítám tak dvanáct, třináct let.

Ale je tam furt stejně krásně.

Dolní Věstonice

Cestou na Dívčí hrady

Těmi okny na Dívčích hradech zase foukalo

Dolní Věstonice z Dívčích hradů

Procházka nádherně vybarveným podzimem

Můj oblíbený hloh


Po schodoch...
 
Nějak si těch křížků v poslední době víc všímám, jsou takové fotogenické...

Sirotčí hrádek

Ze Sirotčího hrádku - Děvín a Dívčí hrady jako na dlani

Klentnice

Sirotčí hrádek z povzdálí



Konečně se blížíme k cíli

 

Mikulov letos podruhé


Dobře bylo na Pálavě.

Žádné komentáře:

Okomentovat