... na Pálavu.
To takhle sedíme u ohně po drakiádě (rozuměj pouštění draků s dětmi - což vypadá zhruba tak, že děti nadšeně naběhnout na hřiště, třesou se, kdy už dostanou do ruky letícího draka a když ho dostanou do ruky, tak do pěti minut volají: "Mami, popř. tati, pojď si vzít toho draka, mě už to nebaví." A tak rodiče pouští draky a děti lítají kolem a blbnou a rodiče stále pouští draky.), opékáme špekáčky (poté, co jsme zhodnotili, že už jsme pouštěli draky dost dlouho) a Blanka nadhodí, kdy si uděláme nějakou akci pro dospěláky? No, jako nebylo by to špatné, že. Hned večer mě napadá Pálava, tak zjišťuju, který víkend máme, volno. Naštěstí má volno i velká většina ostatních zájemců o akci a tak během půl hodiny je naplánováno.
Přechod Pálavy jsme realizovali každoročně takto na podzim s oddílem, ale už je to nějakou dobu, co jsme Pálavu přešli naposled. Počítám tak dvanáct, třináct let.
Ale je tam furt stejně krásně.
 |
Dolní Věstonice |
 |
Cestou na Dívčí hrady |
 |
Těmi okny na Dívčích hradech zase foukalo |
 |
Dolní Věstonice z Dívčích hradů |
 |
Procházka nádherně vybarveným podzimem |
 |
Můj oblíbený hloh |
 |
Po schodoch... |
 |
Nějak si těch křížků v poslední době víc všímám, jsou takové fotogenické... |
 |
Sirotčí hrádek |
 |
Ze Sirotčího hrádku - Děvín a Dívčí hrady jako na dlani |
 |
Klentnice |
 |
Sirotčí hrádek z povzdálí |
 |
Konečně se blížíme k cíli |
 |
Mikulov letos podruhé |
Dobře bylo na Pálavě.
Žádné komentáře:
Okomentovat