... tentokrát zimní.
Na přelomu ledna a února jsme s holkama vyrazily do Velkých Karlovic na Podťaté. Řekla bych, že to tam (rozuměj v této oblasti) všechny známe jako své boty. Ale i tak je pořád co objevovat...
Původně jsme měly kromě výšlapu v plánu i lyžování, ale vzhledem ke sněhovým podmínkám, jsme tento plán přehodnotily a na lyže se vypravily jen dvě šestiny účastnic. Zbytek party vyrazil na výšlap kolem vodní nádrže Karolinka. Vydaly jsme se po žluté od hráze směrem k Velké Stanovnici, která celou přehradu napájí a protože se nám nechtělo jít zpátky stejnou cestou, ani po druhé straně přehrady, kde vede silnice, nakoukli jsme do mapy (mobilní) a vydali se lesní cestou, která vedla kolem samot a stáčela se nad Karolinku. Z počátku to opravdu lesní cesta byla, ovšem po chvíli přešla v (naštěstí) listnatý hustník, za kterým byla louka rozrytá od prasat... Ale samoty jsme našly, tu správnou cestu nakonec taky, a ty výhledy... Pořád je co objevovat...
 |
| První babinec roku 2020 |
 |
| Velká Stanovnice |
 |
| Lesní cesta, co ještě vypadá jako cesta. Sice trochu do kopce, ale cesta. |
 |
| Krásy rozryté louky |
 |
| Za ty výhledy to stoupání do kopce stojí |
 |
| Valašská samota |
 |
| Staletý |
 |
| Cestou... |
 |
| A zase ty výhledy |
 |
| Karolinka v mlze |
 |
| Nad Karolinkou |
 |
| Necestou... |
 |
| Ty stromy aneb strom číslo jedna |
 |
| Nikde nikdo |
 |
| Strom číslo dvě |
 |
| A tady je trojka |
 |
| Výhled na Slovensko |
 |
| Holky kontrolují lyžaře na Kohútce |
 |
| Tam, kde země přechází v oblohu |
 |
| Nakonec se i celodenní mračna roztrhala a sluníčko vykouklo |
 |
| A zpátky nad přehradou |
 |
| Karlovický dřevěný kostel |
 |
| Karlovické muzeum |
Žádné komentáře:
Okomentovat