U Filípků

... aneb první letošní zahradní kytky.

Poslední tulipány, habr, pomněnky, chrpy, chrastavce, odkvetlá koniklec, tamaryšek, kopretiny, šťovík a nějaká ta tráva.

Neustále se nám potvrzuje, že nemusíme jezdit nikam daleko, abychom zas objevili něco nového.

Minulou sobotu jsme vyrazili prozkoumat Litenčickou pahorkatinu - díky za tip, Jani:)

Výchozím bodem byla obec Nemochovice. Cestou do Nemochovic jsme se ještě zastavili podívat na větrný mlýn v sousední vesnici Kunkovice. A tentokrát jsme měli i štěstí na signál a mohli lovit naše oblíbené kešky.

... kilometry.

Tentokrát jsme vyrazili do vesnice Salaš u Velehradu. Je tam rozhledna. My jsme vyrazili ale na druhou stranu, abychom se vyhnuli davům. Nejdřív po zelené, pak po žluté a nakonec nazdařbůh lesem.

Cestou jsme sbírali smrkové výhonky na sirup - letos ho vyzkouším poprvé, tak jsem zvědavá.

... kytka.

Tuto jsem dostala letos k narozeninám od nejlepší květinářky na světě:) Řezané květiny mají, bohužel, krátkou životnost, tak jsem si ji zvěčnila, abych se mohla kochat i zpětně.

... šest kilometrů.

Abychom neměli na Velký pátek nutkání něco dělat v zahradě, což teď děláme celkem často, vyrazili jsme raději na procházku. Na začátku této procházky se taky zrodil nápad, že letos ujdeme 200 km. Postupně samozřejmě. Takže po dnešku máme 6,2.

Vydali jsme se na obchůzku okolí, nepotkali jsme ani nohu.

... letos za podivných okolností sice, ale příroda si jede po vlastní ose.